Legendární německý brankář Manuel Neuer jednou řekl: „Můžete plánovat, ale to, co se stane na fotbalovém hřišti, se předvídat nelze“. Nová vědecká studie však naznačuje, že výsledky fotbalových zápasů jsou stále předvídatelnější.
Vědci vyvinuli počítačový model na předpovídání výsledků fotbalových zápasů na základě údajů z téměř 88 000 zápasů odehraných během 26 let (1993-2019) v 11 hlavních evropských ligách. Model se snažil předpovědět, zda vyhraje domácí nebo hostující tým, pohledem na výkon v určitém počtu předchozích zápasů. Tento model je jednodušší než nejmodernější prediktivní modely, které dnes používají sázkové kanceláře. Vyžaduje velmi málo údajů a snadno se nastavuje, což nabízí tu výhodu, že se lze vrátit v čase, řekněme o 20 let zpět nebo více. Dostupné údaje ze zápasů odehraných před 20 lety by nemusely být dostatečně podrobné na to, aby dokázaly „rozhýbat“ sofistikovanější modely. Tato jeho jednoduchost znamená, že model bude méně přesný než složitější prediktivní modely. Přesto dokázal předpovídat výsledky správně přibližně v 75 % případů.
Vědci zjistili, že v průběhu let je předpovídání výsledků fotbalových zápasů stále jednodušší. Například tento jednoduchý model dokázal správně předpovědět vítěze zápasu Bundesligy v 60 % zápasů v roce 1993, a až 80 % v roce 2019. Není to proto, že by bylo k dispozici větší množství údajů, na kterých by se daly zakládat předpovědi. Vědci model zkoušeli vždy se stejným množstvím údajů.
Zjištění, že fotbalové výsledky se staly předvídatelnějšími, vědce zpočátku překvapilo. Mysleli si, že více peněz a vyšší sázky musely učinit hru konkurenceschopnější v průběhu času, a proto by se dala v posledních letech očekávat menší předvídatelnost a větší dávka vzrušení. Podrobnější přezkoumání údajů pomohlo pochopit, proč tomu tak není.
Když se podívali na týmy ve stejné lize v dané sezóně, zjistili, že v posledních letech se body mezi týmy rozdělují mnohem méně rovnoměrně. Tento nepoměr kvantifikovali výpočtem Giniho koeficientu (tradičně používaného v ekonomii k měření nerovnosti v bohatství a příjmech) bodů rozdělených mezi týmy na konci každé sezóny. To umožnilo změřit bodový rozdíl mezi nejsilnějším a nejslabším týmem. Ukázalo se, že za posledních 26 let se rozdíl zvětšil, Giniho koeficient vzrostl o 70 % z 0,12 na 0,20 ve velkých ligách. V podstatě to znamená, že celkově se silnější týmy staly úspěšnějšími, zatímco slabší týmy se staly méně úspěšnými.
Potvrzuje to myšlenku, že „bohatí bohatnou a chudí chudí“. Tato zvětšující se propast by mohla být výsledkem cyklu, ve kterém silnější týmy vydělávají více peněz, což je činí ještě silnějšími na hráčském trhu, což pak vede k ještě silnějšímu týmu.
